Historie obce Rozstání:

 Od založení po 2.světovou válku:

     Původně zřejmě česká obec, po kolonizaci ve 13. století poněmčována.
Pravděpodobné založení vesnice sahá do období velkého zúrodňování pohraničního lesa za biskupa Bruna Olomouckého. Lze tak usuzovat podle uspořádání čtyřhranných statků. Podle tohoto typu statků je také znát někdejší původ franských kolonistů. Traduje se, že zde byly původně dva svobodné statky - Lipsky čp.2 a Petsch čp.39. Mezi nimi se měly táhnout pásy lesů, když se vymítily, spojily se oba statky ve vesnici. Bohužel dnes už nikdo nemůže řící, zda to tak skutečně bylo.
     Nejstarší dějiny obce Rozstání jsou spojeny s panstvím Starý Cimburk. A protože Starý Cimburk dlouhou dobu vlastnil zemský kníže, jsou dějiny Rozstání spojeny také s panstvím Moravská Třebová. Roku 1365 Jindřich z Lipé nechal intabulovat třebovské panství s přilehlými obcemi markraběti Johannovi, současně mu věnoval dědičně panství Starý Cimburk, ke kterému patřilo i Rozstání. 1391 postoupil markrabě Johann panství Moravská Třebová Haraldu z Kunštátu. Od této doby až k znovunabytí hradu Cimburk není zcela jasné, kdo vlastnil a spravoval tato panství. Je ale známo, že roku 1406 byl v Rozstání svobodný dvůr, který propůjčil markrabě Jošt Měškovi z Rozstání a Újezda. Z tohoto dvora později vznikl velkostatek. Roku 1409 předal markrabě Jošt tuto vesnici Margaretě z Schönburgu, manželce Dobeše Mezirzicze, která o několik let později postoupila tuto vesnici vlastníku Starého Cimburku, kterému vesnice už zůstala.
     V roce 1480 vlastnil hrad s okolím Ulrich z Boskovic, který ho přenechal mecenáši Ladislavu z Boskovic, který 1486 obdržel jako léno od krále Vladislava také panství Moravská Třebová. Za vlády pánů z Boskovic se celému panství dařilo výborně. Starý Cimburk zdědil od Ladislava z Boskovic jeho syn Kryštof. Od roku 1547 až po začátek 17.století se na hradě vystřídala spousta vlastníků. Až Adam z Wüzniku prodal zemské právo Starého Cimburku knížeti Karlu z Liechtensteinu, a Starý Cimburk zůstal ve vlastnictví tohoto rodu až do roku 1918.
     V době pruské invaze roku 1866 se v Rozstání a okolních vesnicích zabíral dobytek, seno, sláma a oves. V té době byl starostou obce Franc Hanisch, který se postavil na odpor přehnaným požadavkům nepřítele a vymohl značné zmírnění těchto požadavků.
     Děti z Rozstání musely navštěvovat školu v Městečku Trnávce, protože v dřívějších dobách v obci škola nebyla. Až na konci 18. století se v domě čp. 4 začalo vyučovat. Po jeho skončení na začátku 19.století pokračoval Vincenc Grolig ve vyučování v domě čp. 68 do roku 1808. Další rok museli děti opět chodit do Trnavské školy. Roku 1809 založil Anton Lang v domě čp. 18 školu, která se po dvou letech přesunula do domu čp. 32.V roce 1847 koupila obec dům čp.40 pro vyučování dětí. Ale podle nového zákona o školství musela obec zřídit školní budovu, a tak byla postavena novostavba, která byla 19.11.1873 slavnostně otevřena pro 75 žáků ve dvou třídách.
     Během vývoje obce Rozstání zde bylo založeno několik spolků.
- 1881 - Nejstarším a nejdůležitějším spolkem je sbor dobrovolných hasičů. Vznikl na popud zemědělců Josefa Hickla a vlastníka mlýnu Oskara Habingera z Radkova.
- 1885 - Německý školský spolek
- 1887 - Rozstáňsko-radkovský spořitelní a záložní spolek
- 1889 - zřízena zastávka Moravské západní dráhy
- 1902 - Svaz němců
- 1909 - Emilem Schneiderem byla založena z čp. 43 spořitelna, která měla pomáhat výhodnými úvěry a zlevněnými dodávkami zboží hospodářsky slabým. K tomu také patřilo opatření strojů a nástrojů k družstevnímu používání.
- 1920 - Německý kulturní svazek
- 1921 - Spolek malorolníků a domkařů
- 1922 - Chovatelský spolek
- 1924 - Svaz zemědělců
    

     Obyvatelstvo obce se zabývalo převážně zemědělstvím a tkalcovstvím. Kolem roku 1833 se zde težila železná ruda dodávaná do Adamova. V roce 1885 zde byla založena první záložna, v roce 1911 a 1935 se v historických pramenech uvádějí dvě záložny. Výroba plátna zanikla v obci na přelomu 19. a 20. století. Stály tu dvě pazderny, ve kterých byl len po pražení pro další zpracování při velkých teplotách vysušen. Jedna stála u malíkovského příkopu a sloužila nějakou dobu obci jako dům pro chudé a později byla přestavěna na obytný dům. Druhá pazderna čp.77 patřila manželům Franci a Angele Müllerovým.
V obci byl mlýn, elektrárenské družstvo a v letech 1900 a 1924 tu byl i zvěrolékař.
Počet obyvatel se v různých letech měnil, ale pohyboval se většinou kolem 500. V roce 1835 bylo v Rozstání 78 domů. Při sčítání lidu v roce 1857 mělo Rozstání 527 obyvatel. V roce 1921 to bylo 519 obyvatel, z toho 472 němců, 38 čechů a 9 cizinců. V této době byl výměr obce kolem 738 ha. Z toho plyne, že většina obyvatelstva před druhou světovou válkou byla německé národnosti , ale zejména po vzniku Československa zde byla výraznější česká menšina. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla nově osídlena. Dnes je v obci kolem 260 obyvatel.
Významnými osobnostmi v Rozstání před 2. světovou válkou byli lidé, kteří se významně podíleli na kulturním a hospodářském rozvoji vesnice a působili v různých spolcích - v divadelních, zemědělských a jiných. Jsou to tito občané: Josef Prucha, Johann Keller, Bruno Nessel, Franz Penka a Otto Kunnerth. Pamětní knihu od roku 1934 vedl Josef Linhard, učitel. Řídící učitel Prucha byl jmenován na základě svých zásluh čestným občanem Rozstání.
1945-1989
Za 2. světové války ztratila obec Rozstání svůj český název a stala se součástí třetí Německé říše pod názvem ROSSTITZ. Ke konci okupace bylo v obci 92 domů a 382 obyvatel. Jenom jedna rodina byla české národnosti a šest rodin smíšeného manželství. Ostatní obyvatelé byli vesměs německé národnosti. Byla zde dvoutřídní německá škola, spořitelna, záložna, hospodářské družstvo, poštovní úřad, 3 hostince, 3 obchody smíšeného zboží, 2 prodejny tabáku, holičství, kolařství, kovářství,stolařství, řeznictví a pekařství.
 

Od konce druhé světové války- doposud:

Během roku 1945 začali Rozstání osidlovat čeští zemědělci. Nástupem sovětské armády se změnil život v obci. Vláda vydala dekret o konfiskaci nepřátelského majetku a nařídila zřízení správních komisí v obcích s německým obyvatelstvem. Rozstání mělo komisařství v Radkově, teprve až v srpnu roku 1945 byl do Rozstání jmenován správní komisař z Brna.V září 1945 bylo požádáno o shválení stanov pro místní Sbor dobrovolných hasičů. Také byla založena místní organizace KSČ a strana Sociálně demokratická, Národní socialistická a Lidová strana.
Roku 1946 se konaly první volby, ve kterých se volilo 12 členů do Místního národního výboru. Hned po provedených volbách přestala činnost Místní správní komise a řízení obecních záležitostí bylo předáno MNV. Také byli rozpuštěny ozbrojené hlídky pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, které měli stanoviště v budově čp.76.
V rámci celostátní akce "40 000 živností do vlastnictví " bylo v Rozstání podáno 5 žádostí: K.Flajšinger-hostinec,F.Kouřil-pekařství a krupařství, A.Horák-obchod se smíšeným zbožím, J.Mašín-kolařství a F.Vyroubal - stolařství. Mlýn byl přidělen družstvu moravských mlýnů.
V roce 1948 byl odhalen památník osídlení.
I nadále je obec Rozstání převážně zemědělskou obcí. Do roku 1955 bylo v obci několik soukromých zemědělců, ale pro velké problémy jednotlivých zemědělců-jako nedostatečný zástav skotů, vepřů a dojnic; málo pracovní síly, která byla způsobena větším množstvím pracovních příležitostí v průmyslovém odvětví pro mladé - začali tito lidé uvažovat o založení JZD. To se jim povedlo v roce 1956, kdy založili JZD III.typu. Ale ne všichni s ním souhlasili a ne všichni soukromí zemědělci do něj vstoupili. I přes veškeré snahy členů se JZD nedaří tak, jak si lidé představovali, a proto v roce 1961 dochází ke sloučení jednotných zemědělských družstev z Rozstání, Lázů, Mezihoří a Městečka Trnávky v jednotné JZD se sídlem v Městečku Trnávce. Začátkem 60.let 20.století se u čp.28 staví odchovna mladého skotu a salaš.
Po nové územní organizaci probíhající v ČR v roce 1960 se Rozstání po zániku Moravskotřebovského okresu s krajským sídlem v Brně stává součástí okresu Svitavy, východočeského kraje se sídlem v Hradci Králové. V 60. letech 20. století byla v místech kde za 2.světové války stál zajatecký tábor, založena zahrádkářská kolonie s 6 chatami.

Rok 1968 se v Rozstání promítl do života občanů strachem z vojenských konfliktů a tak vznikly potíže se zásobováním domácností různými potravinami a surovinami jako je např. mouka a cukr. I přes napjaté události roku 1968 se při oslavách vzniku ČSR zasadili členové spolku včelařů lípy v prostorách u rybníku na horním konci.
V roce 1971 vyhrála obec soutěž obcí Svitavského okresu a jako odměnu dostala 25 000,- Kčs.
V roce 1980 proběhla regulace potoka, kdy došlo k přeložení několika sloupů elektrického vedení. V roce 1984 se přes Rozstání přehnala velká bouřka, která způsobila obrovské škody na silnicích i některých domech.
V roce 1999 si nechala obec zpracovat urbanistickou studii. Obci byl vráce les, který vlastnila do roku 1948, a to o výměře 6,5ha směrem na Moravskou Třebovou a v roce 2003 další o výměře 10ha.